Legislativa
Povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší upravuje především zákon o ochraně ovzduší 86/2002 Sb. v platném znění:
aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/zakon_03.html#castka_38
a k němu vydaných prováděcích předpisů. Podle tohoto zákona má každá právnická a fyzická osoba za povinnost omezovat a předcházet znečištění ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek (viz § 3 zákona).
Podle § 11 a 12 zákona pak mají provozovatelé za povinnost mj. zjišťovat množství vypouštěných látek, resp. dodržovat emisní limity. Lhůty pro měření emisí jsou stanoveny především Vyhláškou MŽP 356/2002 Sb.:
aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/zakon_08.html#castka_127
a pohybují se v závislosti na kategorizaci zdroje od měření dvakrát za rok po měření jednou za tři roky.
Emisní limity jsou pro jednotlivé zdroje aplikující organická rozpouštědla (lakovny polygrafie, laminátovny atd.) jsou stanoveny Vyhláškou MŽP 355/2002 Sb.:
aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/zakon_08.html#castka_127
ve znění vyhlášky 509/2005 Sb.:
aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/zakon_12.html#castka_176.
Emisní limity stanovené tímto právním předpisem jsou nepřekročitelné. Z praxe je známo, že běžné výrobní technologie nejsou schopny zaručit hmotnostní koncentrace v emisích na požadované úrovni bez instalace koncové technologie pro snižování emisí („filtru“).
